Zápůjčka společníka do společnosti s ručením omezeným

Společnost s.r.o. bude založena s minimálním základním kapitálem a potřebuje finanční prostředky na nákup nemovitosti (jednotky). Společník s.r.o. – fyzická osoba, nepodnikatel – půjčí společnosti potřebné peněžní prostředky.
Jaké bude mít výše uvedená transakce dopady do daně z příjmů?


 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI S MINIMÁLNÍM ZÁKLADNÍM KAPITÁLEM
Minimální vklad společníka společnosti s ručením omezeným je ve výši 1 Kč – bude-li mít tedy společnost pouze jednoho společníka je dle ZOK minimální výše základního kapitálu také jen 1 Kč. V praxi se však nedoporučuje mít takto nízký základní kapitál.
Dle § 68 ZOK v případě insolvenčního řízení může soud na návrh insolvenčního správce či věřitele rozhodnout, že člen statutárního orgánu (jednatel) ručí za splnění jejích povinností, jestliže bylo rozhodnuto, že společnost je v úpadku a jednatel věděl, měl a mohl vědět, že společnosti hrozí úpadek a neučinil vše potřebné k jeho odvrácení.
Jinými slovy, jde i o osobní ručení jednatele v případě úpadku společnosti.
Definice úpadku a hrozícího úpadku je pak upravena insolvenčním zákonem v § 3 InsZ.
Společnost, která bude založena s velmi nízkým základním kapitálem, se bude s nejvyšší pravděpodobností již od začátku své existence nacházet v úpadku nebo hrozícím úpadku, což má právě za následek případnou pozdější osobní odpovědnost jednatelů.
Lze tedy doporučit, aby základní kapitál pokrýval náklady nezbytné na prvotní provoz
a správu společnosti nebo aby byly společnosti poskytnuty ihned po jejím založení jiné finanční prostředky v podobě např. příplatku mimo základní kapitál, půjčky či úvěru.
 

ZÁPŮJČKA SPOLEČNÍKA SPOLEČNOSTI
Společník může společnosti poskytnout na základě smluvního ujednání peněžitou zápůjčku dle
§ 2390 – § 2394 NOZ  či úvěr dle § 2395 – § 2400 NOZ.
Při peněžité zápůjčce se sepisuje smlouva o zápůjčce, při zápůjčce lze sjednat i úroky – z toho vyplývá, že zápůjčka může být i bezúročná.
Při poskytnutí úvěru se sepisuje smlouva o úvěru – úvěr je vždy úročený.

Dále budu uvažovat pouze formu zápůjčky.
Při bezúročné zápůjčce vzniká společnosti majetkový prospěch – v loňském roce nebyl majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky předmětem daně z příjmů, od roku 2015 je již předmětem daně
z příjmů, ale je za určitých podmínek osvobozen – viz níže.

Společník a společnost jsou dle § 23 odst. 7 ZDP osoby spojené a z toho vyplývá, že spolu musí vcházet do obchodních vztahů za ceny tzv. obvyklé (tj. ceny, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných či obdobných podmínek).
V případě, že se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen obvyklých, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.

Avšak ustanovení o obvyklých cenách se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků
z úvěrového finančního nástroje (zápůjčky) mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatník daně
z příjmů fyzických osob.


Závěry:
1. společník poskytne společnosti bezúročnou zápůjčku
Na straně společnosti vzniká majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky, který je předmětem daně, je však osvobozen, pokud v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téže osoby nepřesáhnou částku 100 000 Kč – § 19b odst. 1, písm. d) ZDP.
V tomto případě jde o výši prospěchu – tedy o výši obvyklého úroku tzn. že i když je zápůjčka bezúročná, nutno si počítat obvyklou výši úroků a pokud by přesáhla částku 100 000 Kč, je nutno celý obvyklý úrok zdanit jako nepeněžní příjem společnosti.

POZNÁMKA:
Zástupci Komory daňových poradců předložili návrh k bezúplatným příjmům KV 452/22.04.15.
Tento návrh nebyl do dnešního dne na zasedání Koordinačního výboru MF a KDP zatím projednán.
Návrh: v případě bezúročné zápůjčky společníka do obchodní korporace nevzniká bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, který by měl vést ke zvýšení základu daně na straně obchodní korporace.

Příspěvek 452/22.04.15 byl na Koordinačním výboru uzavřen k datu 4. 3. 2016 – vyjádření GFŘ: souhlas v tomto bodě s výše uvedeným návrhem.

2. společník může společnosti poskytnout zápůjčku s nižším úrokem než je cena obvyklá dle výjimky § 23 odst. 7 ZDP (věřitel je člen obchodní korporace a zároveň rezidentem České republiky nebo pokud společnosti poskytne zápůjčku daňový nerezident – nutno sepsat smlouvu o zápůjčce, podmínky úročení a podmínky splatnosti jistiny a úroků).
Úroky budou pro společnost nákladem a účtují se do období, se kterým časově a věcně souvisí – tedy s jakým obdobím souvisí, nikoliv kdy budou placeny. Úročená půjčka se může stát nástrojem daňové optimalizace – snižuje výsledek hospodaření společnosti. Ne vždy jsou však nákladové úroky daňově uznatelné.
Také je nutno vzít v úvahu zdanění úrokových příjmů u společníka – viz níže.

3. V případě, že by byly sjednány úroky v ceně vyšší než je cena obvyklá – uplatnil by se § 23 odst. 7 ZDP – pokud by správce daně výši úroků zhodnotil, že je vyšší než obvyklá, má ještě společnost možnost rozdíl úroků od ceny obvyklé uspokojivě doložit a obhájit vysoké úroky
v nákladech. Pokud by vyšší úrok nebyl uspokojivě doložen pro správce daně, může být příslušný rozdíl při případné kontrole doměřen a dodaněn.
 

PŘIJATÉ ÚROKY U ÚROČENÉ ZÁPŮJČKY NA STRANĚ SPOLEČNÍKA
Společník – fyzická osoba, nepodnikatel, rezident ČR

Zdaňuje přijaté úroky jako příjem z kapitálového majetku v § 8 ZDP, podává daňové přiznání
a uplatňuje u nich 15 % sazbu daně z příjmů fyzických osob. Úroky fyzická osoba zdaňuje za období, ve kterém je skutečně přijala. Tyto příjmy nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění.
Do konce roku 2014 nešly uplatnit u § 8 ZDP žádné výdaje proti těmto příjmům – od roku 2015 lze dle § 8 odst. 5 ZDP uplatnit výdaje – výdajem je zaplacený úrok z částek použitých na zápůjčku,
a to až do výše příjmů. Jinými slovy: pokud by si společník vzal úvěr či zápůjčku a tyto peněžní prostředky následně půjčil, je výnosem přijatý úrok a výdajem placený úrok, do výše příjmů. Společník může tímto způsobem optimalizovat svou daňovou povinnost.

Společník také nemusí zdaňovat přijaté úroky a podávat daňové přiznání v těchto případech:
a) pokud by jeho celkové roční příjmy, které jsou předmětem daně nepřesáhly 15 000 Kč dle
§ 38g odst. 1 ZDP,
b) pokud by měl společník příjmy ze závislé činnosti (mzda), podepsal by u zaměstnavatele Prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených nebo příjmů zdaněných srážkovou daní, neměl jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč; v tomto případě může zaměstnance žádat o roční zúčtování a nemusí podávat daňové přiznání
(a příjmy do 6 000 Kč za rok nebudou v tomto případě podléhat vůbec zdanění).
 

Použité zkratky:
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) v aktuálním znění
InsZ – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v aktuálním znění
ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění 

Share Button
Publikováno 17.8.2015 / Téma: Daň z příjmů, Společnost s ručením omezeným / Žádný komentář »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *
Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.