Obchodní korporace

tj. obchodní společnosti a družstva  – jsou upraveny zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen ZOK).
Společnosti se dělí na:
a) osobní společnosti – veřejná obchodní společnost a komanditní společnost
b) kapitálové společnosti – společnost s ručením omezeným a akciová společnost

 

Obecná právní úprava obchodních korporací se přesune z obchodního zákoníku (který 1. 1. 2014 zanikne) do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).
Nový občanský zákoník tedy nově vymezuje základní pojmy jako:
právnická osoba, podnikatel, obchodní firma, sídlo podnikatele, zastoupení podnikatele, zákaz konkurence, prokura, obchodní závod.

 

Podnikatel
§ 420 NOZ

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
§ 422 NOZ
Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem.

Obchodní firma
§ 423 NOZ

Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.

Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku (fyzická osoba) tedy podniká pod vlastním jménem, zapsaný podnikatel pak pod firmou (obchodní firma).

Obchodní závod
§ 502 NOZ

Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Dříve pojem podnik. Pojem podnik však vyjadřoval pouze majetek, nový pojem závod říká, že je to jmění.  Jmění je dle § 495 NOZ souhrn majetku a dluhů.
Nově tedy pojem obchodní závod zahrnuje nejen majetek, ale i dluhy.

Označování obchodních listin
nadále platí povinnost označovat obchodní listiny povinnými údaji (dosud upraveno v § 13a obchodního zákoníku):
§ 435 NOZ
Každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo.
Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence.
Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

Jinými slovy – na fakturách, dokladech, smlouvách, objednávkách, obchodních dopisech a jiných obchodních listinách a dále i na internetových stránkách podnikatele!  – uvede podnikatel jméno, sídlo, IČ a také údaj o zápisu do rejstříku – nejčastěji obchodního či živnostenského popř. i zápis do seznamu advokátů, znalců aj.
Nejčastěji chybí tyto údaje na podnikatelských webových stránkách – podnikateli tak hrozí sankce podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích: pokuta až 50.000 Kč nebo zákaz činnosti až na 1 rok.

Povinnost akciové společnosti mít internetové stránky
V § 7 ZOK je dále zakotvena pro akciovou společnost povinnost mít internetové stránky
 § 7 odst. 2 ZOK
Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen „internetové stránky“), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem.

Jiné společnosti mít zřízené internetové stránky nemusí, ale pokud si je zřídí společnost s ručením omezeným, má stejnou povinnost uvádět na ní zákonem stanovené údaje jako akciová společnost.

§ 7 odst. 3 ZOK
Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky, vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně.

Smlouva o výkonu funkce
§ 59 odst. 2 ZOK

Smlouva o výkonu funkce se nově v kapitálových společnostech sjednává písemně! a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti . Nebude-li od 1. 1. 2014 sjednána odměna – je výkon funkce bezplatný.
Nově zákon také upravuje povinné náležitosti smlouvy o výkonu funkce týkající se údajů
o odměňování – § 60 ZOK.

Členové orgánu a péče řádného hospodáře
Dle § 159 NOZ – kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu.

Např. dle § 34 ZOK – člen statutárního orgánu nejedná s péčí řádného hospodáře, pokud vyplatí podíly na zisku v rozporu se zákonem nebo dle § 40 ZOK nesmí vyplácet podíly na zisku, pokud by tím přivodil společnosti úpadek.

§ 53 ZOK
Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala.

Ručení členů statutárního orgánu
Dle § 68 ZOK může soud na návrh insolvenčního správce nebo jakéhokoliv věřitele společnosti rozhodnout o neomezeném ručení za dluhy společnosti, pokud člen statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že společnosti hrozí úpadek a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné.
Dle § 62 ZOK  pokud bude insolvenční řízení zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka, bude muset člen orgánu vydat, vyzve-li ho k tomu insolvenční správce (tedy i bez rozhodnutí soudu) – veškerý prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, i jiný prospěch (společností placené životní pojištění, cestovní náhrady, apod.), a to za období 2 let před právní mocí rozhodnutí o úpadku.

Toto nebude platit, pokud bude insolvenční řízení zahájeno na návrh dlužníka.

§ 777 odst. 2 ZOK
Na závěr je třeba ještě upozornit na povinnost všech obchodních korporací přizpůsobit společenské smlouvy do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK (tj. do 1. 7. 2014) úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin.
Jedná se o taková ustanovení společenských smluv, která budou od 1. 1. 2014 zrušena a dostávají se do rozporu s kogentními (donucujícími) ustanoveními ZOK a dále jde o ustanovení, která ve smlouvě nově být musí.

V případě, že tak obchodní korporace neučiní, rejstříkový soud ji vyzve k nápravě a stanoví přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí lhůty soud na návrh rejstříkového soudu či osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

V případě dispozitivních ustanovení ZOK mohou korporace zůstat u původních pravidel anebo se mohou nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti ZOK (tj. do 1. 1. 2016) podřídit tomuto zákonu jako celku – změnou společenské smlouvy. Toto rozhodnutí nabude účinnosti až zápisem do obchodního rejstříku.

Share Button
Publikováno 7.12.2013 / Téma: Obchodní korporace / 3 komentářů »

3 thoughts on “Obchodní korporace

  1. Radana Kodymová

    Dobrý večer, moc díky za super shrnutí, jsem moc ráda za tyto informace. Určitě se budu vracet.
    R.K.

  2. Kristýna Huláková

    Dobrý den,
    jsme firma a.s., slyšela jsem že se ruší název člen představenstva a měl by se používat název člen obchodní korporace.
    Aktuálně se u nás řeší sepisování smluv nebo tisk vizitek a potřebujeme ujasnit, jak mají znít nové názvy:

    Člen představenstva má být „člen obchodní
    korporace“?
    Předseda představenstva má být „ předseda obchodní korporace“ ?
    Když si pročítám jednotlivé zákony o obchodní korporaci atd. tak nikde toto není jasně dané.

    1. Lenka Königová Autor příspěvku

      Dobrý den, obchodní korporace je souhrnný název pro obchodní společnosti a družstvo. Člen obchodní korporace je tedy obecně jakýkoliv člen obchodní společnosti či družstva. Pokud řešíte konkrétní obchodní společnost – a.s. – statutárním orgánem je představenstvo a člen takového orgánu – člen představenstva (§ 435 – 440 zákona o obchodních korporacích).
      Hezký den, Königová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *