Veřejně prospěšný poplatník je nově definován od 1. 1. 2014 v § 17a zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů (dále jen ZDP).
Veřejně prospěšný poplatník je poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním (do konce roku 2013 byli tito poplatníci definováni v § 18 odst. 3 ZDP v platném znění jako poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání).
V § 17a odst. 2 ZDP je vymezeno, který subjekt není považován za veřejně prospěšného poplatníka, i když není jeho hlavní činností podnikání. Tito negativně vymezení poplatníci jsou sice právnické osoby, ale nemají výhody veřejně prospěšného poplatníka (osvobozené bezúplatné příjmy, možnost uplatnit snižující položku dle § 20 odst. 7 ZDP a musí vždy podávat daňové přiznání).
Veřejně prospěšným poplatníkem není:
1. Obchodní korporace
2. Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář
3. Profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně s výjimkou organizace zaměstnavatelů (jedná se o profesní komory, kde členské příspěvky jsou daňovým příjmem – Komora daňových poradců, Komora auditorů, Česká lékařská komora, Komora architektů, Česká stomatologická komora, apod. a dále Agrární a Hospodářská komora)
4. Zdravotní pojišťovna
5. Společenství vlastníků jednotek
6. Nadace, které slouží nebo směřují k podpoře osob blízkých zakladateli (tzv. rodinné nadace)
Předmět daně u veřejně prospěšného poplatníka
§ 18a ZDP vymezuje předmět daně u veřejně prospěšného poplatníka na tzv. široký základ daně
a úzký základ daně.
Veřejně prospěšný poplatník se širokým základem daně
§ 18a odst. 5 ZDP vymezuje poplatníky se širokým základem daně, u nichž jsou předmětem daně všechny příjmy, kromě příjmů z investičních dotací:
1. Veřejná vysoká škola
2. Veřejná výzkumná instituce
3. Poskytovatelé zdravotních služeb
4. Obecně prospěšné společnosti
5. Ústavy
Do konce roku 2013 nebyly úroky z běžného účtu u těchto poplatníků předmětem daně. Od 1. 1. 2014 jsou předmětem daně vždy – konkrétně u těchto poplatníků se úroky z běžného účtu zahrnou do obecného základu daně a zdaní se spolu s ostatními příjmy sazbou daně pro právnické osoby ve výši 19 %.
Veřejně prospěšný poplatník s úzkým základem daně
§ 18a odst. 1 až 4 ZDP
Předmětem daně u těchto poplatníků nejsou:
– dotace, příspěvky, podpory nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů
– příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) z této činnosti jsou vyšší – splnění této podmínky se dle § 18 odst. 3 ZDP posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností.
Předmětem daně jsou vždy příjmy:
– z reklam
– z členského příspěvku (ale dle § 19 ZDP je osvobozen od daně)
– v podobě úroku
– z nájemného, s výjimkou nájmu státního majetku
Úroky jsou v tomto případě opět předmětem daně, zdaňují se však dle § 36 odst. 9 ZDP srážkovou daní u zdroje ve výši 19 % – nevstupují tedy do obecného základu daně.
Dle § 38mb ZDP nemusí veřejně prospěšní poplatníci podávat daňové přiznání, pokud mají příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Bude-li tedy mít veřejně prospěšný poplatník s úzkým základem daně z hlavní činnosti výdaje vyšší než příjmy – tato činnost nebude předmětem daně, příjmy z členských příspěvků – příjmy budou osvobozeny od daně a jediným příjmem podléhajícím zdanění budou úroky z účtu – tyto příjmy jsou zdaněny srážkovou daní – nebude mít povinnost podat daňové přiznání.
Dle § 38mc ZDP není povinen veřejně prospěšný poplatník, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, sdělit tuto skutečnost správci daně.
Bezúplatné příjmy (dary) u veřejně prospěšného poplatníka
Bezúplatné příjmy u veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území ČR jsou vždy předmětem daně, dle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1 ZDP jsou však osvobozeny, pokud bude dar využit pro účely vymezené dle § 20 odst. 8 ZDP nebo pro kapitálové dovybavení takového subjektu.
Jinými slovy – veřejně prospěšný poplatník může mít bezúplatný příjem osvobozen pouze za předpokladu, využije-li takový příjem (dar) na veřejně prospěšnou činnost.
Toto osvobození veřejně prospěšný poplatník nemusí uplatnit.
Pokud však osvobození bezúplatných příjmů (darů) využije – je povinen ze základu daně vyloučit všechny náklady, které s tímto bezúplatným příjmem souvisí:
– výdaje hrazené z těchto prostředků – § 25 odst. 1 písm. i)
– účetní odpisy majetku, který se odepisuje, byl nabyt bezúplatně a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozený – § 25 odst. 1 písm. zp)
– zůstatkovou cenu odepisovaného majetku nabytého bezúplatně v případě jeho prodeje nebo likvidace – § 25 odst. 1 písm. zp)
– vstupní cenu bezúplatně nabytého majetku, který se neodepisuje v případě jeho prodeje či likvidace – § 25 odst. 1 písm. zq)
– hodnotu zásob nabytých bezúplatně při jejich spotřebě – § 25 odst. 1 písm. zq)
Odčitatelná položka dle § 20 odst. 7
Veřejně prospěšný poplatník může základ daně snížit až o 30 %, minimálně o 300 000 Kč, maximálně o 1 mil. Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, které nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
Obecně prospěšná společnost, ústav, veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce musí tyto prostředky použít již v následujícím zdaňovacím období.
Veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce může základ daně snížit až o 30 %, minimálně
o 1 mil. Kč, maximálně o 3 mil. Kč.
Při porušení této podmínky musí veřejně prospěšná společnost následně tyto prostředky zdanit dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP.
§ 24 odst. 2 písm. t)
Nově je limitována vstupní cena do výše příjmů z prodeje majetku u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento majetek byl využíván zcela nebo zčásti k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně. Ztráta z prodeje takového majetku nebude tedy daňově neúčinná.
