Daň z příjmů fyzických osob

Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP).
Následující článek stručně popisuje: kdy se podává daňové přiznání k dani z příjmů FO, kdy se daň platí, komu se daň platí, kdo daň platí, z jakých příjmů se daň platí, kdo má povinnost daňové přiznání podávat, způsob stanovení základu daně a daně a v závěru uvádí kdo má povinnost platit zálohy na daň z příjmů a v jaké výši.


TERMÍN PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Zdaňovacím období daně z příjmů fyzických osob je dle § 16b ZDP kalendářní rok.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen FO) se podává dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – tedy do 1. 4. (pokud připadne tento den na sobotu, neděli nebo svátek, lhůta uplyne v následující pracovní den).
FO si může prodloužit tuto lhůtu tak, že jí bude zpracovávat a podávat daňové přiznání daňový poradce nebo advokát – poté lze podat daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – tedy do 1. 7. – avšak pouze v případě, že plná moc na zpracování a podání daňového přiznání udělená tomuto poradci bude uplatněna u správce daně do 1. 4.!
V případě, že má daňový subjekt i příjmy ze zahraničí, může zažádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud by daňový subjekt podal daňové přiznání opožděně (a zpoždění by bylo delší než 5 pracovních dní), byl by povinen platit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši:
– 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně
– 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

PLATBA DANĚ Z PŘÍJMŮ FO
Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Za den platby se u bezhotovostního způsobu považuje den, kdy byla částka připsána na účet správce daně.
Pokud by daňový subjekt zaplatil daň po lhůtě splatnosti, byl by povinen platit úrok z prodlení, a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.
Výše úroku z prodlení je rovna výši repo sazby ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 14 procentních bodů.

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
FO podává daňové přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu dle místa svého pobytu (adresa trvalého bydliště občana ČR, adresa hlášeného místa pobytu cizince), popř. místa, kde se FO převážně zdržuje.

POPLATNÍK DANĚ Z PŘÍJMŮ FO § 2 ZDP
ZDP rozlišuje fyzické osoby na daňové rezidenty a daňové nerezidenty.

Daňový rezident ČR
– je FO, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje
– daňový rezident má daňovou povinnost jak z příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR, tak z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí (neomezená daňová povinnost)
Daňový nerezident
– je FO, která nesplňuje podmínky výše uvedené pro daňové rezidentství
– daňový nerezident má daňovou povinnost v ČR z příjmů plynoucích pouze ze zdrojů na území ČR (omezená daňová povinnost).

PŘEDMĚT DANĚ Z PŘÍJMŮ FO § 3 ZDP
FO platí daň z těchto příjmů:
– z příjmů ze závislé činnosti – § 6 ZDP – příjmy ze zaměstnání
– z příjmů ze samostatné činnosti  – § 7 ZDP – příjmy z podnikání
– z příjmů z kapitálového majetku – § 8 ZDP – podíly na zisku, úroky z úvěrů a zápůjček, úroky z vkladů na účtech určených pro podnikání, úroky a poplatky z prodlení, apod.
– z příjmů z nájmu – § 9 ZDP – příjmy z nájmu nemovitých a movitých věcí
– z ostatních příjmů – § 10 ZDP – příjmy z příležitostné činnosti, příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby, pokud tento příjem nespadá pod příjmy dle § 7, příjmy z převodu nemovitých věcí, příjmy ze zděděných autorských práv, bezúplatné příjmy apod.
Do daňového přiznání se uvádějí všechny příjmy výše uvedené, které FO v daném zdaňovacím období obdržela (a to příjmy peněžité, nepeněžité i bezúplatné), kromě příjmů:
– které nejsou předmětem daně z příjmů FO – §§ 3, 6 a 7 ZDP
– které jsou od daně z příjmů FO osvobozené – §§ 4, 4a), 6 a 10 ZDP
– které se zdaňují zvláštní sazbou daně (srážková daň) – § 36 ZDP

POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FO § 38g ZDP
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO má každá FO, která má příjmy vyšší než 15 000 Kč ročně (jedná se o příjmy, nikoliv o základ daně), a také FO, jejíž příjmy sice nepřesáhly 15 000 Kč za rok, avšak vykázala daňovou ztrátu.
Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP- solidární daň viz níže.

KDO NEMUSÍ PODÁVAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FO § 38g ZDP
– FO, která má příjmy dle § 6 (příjmy ze zaměstnání), a to pouze od jednoho nebo postupně od více plátců (zaměstnavatelů) za sebou; podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na dané zdaňovací období tzv. prohlášení k dani a nemá jiné příjmy dle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč
– FO, která má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou dle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění
– FO, která má příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně, příjmy zdaněné srážkovou daní.

ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ FO § 5 ZDP
Příjmy ze závislé činnosti

– základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů platit zaměstnavatel – tzv. superhrubá mzda
Příjmy ze samostatné činnosti
– základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů;
výdaje uplatní poplatník daně buď ve skutečné výši nebo tzv. paušální výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP:
– ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z řemeslné živnosti – tyto paušální výdaje jsou však limitované částkou 1 600 000 Kč
– ve výši 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání (kromě živností řemeslných) – tyto paušální výdaje jsou limitovány částkou 1 200 000 Kč
– ve výši 40 % z příjmů z jiné samostatné činnosti – limit těchto paušálních výdajů je 800 000 Kč
– ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku – limit paušálních výdajů je ve výši 600 000 Kč
Příjmy z kapitálového majetku
– základem daně jsou příjmy nesnížený o výdaje – jedinou výjimkou, kdy lze uplatnit výdaj proti příjmům z kapitálového majetku, je u příjmů z úroků ze zápůjčky nebo úvěru, kdy výdajem může být zaplacený úrok z částky použité na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmů
Příjmy z nájmu
– základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení;
výdaje uplatní poplatník daně buď ve skutečné výši nebo tzv. paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP
Ostatní příjmy
– základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení příjmů

Ztrátu (výdaje jsou vyšší než příjmy) lze dosáhnout pouze u příjmů z podnikání a z nájmu.
V daňovém přiznání FO uvede dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů a součet dílčích základů daně tvoří celkový základ daně.
Celkový základ daně lze ještě snížit dle §§ 34 až 34h ZDP o odčitatelné položky (ztrátu z minulých let, výdaje na podporu výzkumu a vývoje, výdaje na podporu odborného vzdělávání) a dle § 15 ZDP o nezdanitelné části základu daně (úroky z hypotečního úvěru či z úvěru ze stavebního spoření, příspěvky na penzijní připojištění či životní pojištění, dary, apod.)

DAŇ Z PŘÍJMŮ FO
Snížený základ daně o odčitatelné položky a nezdanitelné části se zaokrouhlí na celá sta Kč dolů a zdaní 15 % sazbou daně dle § 16 ZDP.
Od roku 2013 byla zavedena tzv. solidární daň (solidární zvýšení daně) – § 16a ZDP, která činí
7 % z kladného rozdílu mezi:
– součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (příjmy ze zaměstnání) a dílčího základu daně podle § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
– 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2015 je to částka 1 277 328 Kč).
Solidární daň se netýká příjmů z kapitálového majetku, z nájmu ani ostatních příjmů.

SLEVY NA DANI
Celkovou daň lze ještě snížit o slevy na dani dle §§ 35 až 35c ZDP (sleva na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sleva na poplatníka, na manželku, na invaliditu, pro zdravotně postižené, na studenta, za umístění dítěte, daňové zvýhodnění na vyživované dítě).
Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 (příjmy z podnikání) nebo § 9 (příjmy z nájmu) paušální výdaje a součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě.

ZÁLOHY NA DAŇ § 38a ZDP
V některých případech bude FO povinna platit v následujícím období zálohy na daň z příjmů. Výše zálohy vychází z poslední známé daňové povinnosti. Pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti a stanovení výše záloh však FO vyloučí příjmy a výdaje dle § 10 ZDP.
Výše zálohy potom činí:
– 40 % poslední známé daňové povinnosti, pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla částku 30 000 Kč, avšak nepřesáhla částku 150 000 Kč – zálohy se hradí pololetně – do 15. 6. a do 15. 12.
– 25 % poslední známé daňové povinnosti, pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla částku 150 000 Kč – zálohy se hradí čtvrtletně – do 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.
Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy v daném zdaňovacím období započítají na úhradu vypočtené daně.

Pokud však je tvořen celkový základ daně u FO součtem dílčích základů daně a jedním z nich je i dílčí základ daně z příjmů dle § 6 (příjmy ze zaměstnání) a tento ZD je:
– roven nebo vyšší než 50 % z celkového ZD – poplatník zálohy na příští období platit nemusí
– méně než 15 % z celkového ZD – poplatník platí zálohy ve vypočtené výši – viz výše
– v rozmezí 15 % až 50 % z celkového ZD – poplatník platí zálohy pouze v poloviční výši
 

Share Button
Publikováno 24.2.2016 / Téma: Daň z příjmů fyzických osob / 1 komentář »

One thought on “Daň z příjmů fyzických osob

  1. Milan Kačirek

    Dobry den, prosím o informace k záloham splatných na rok 2020.
    Pro výpočet výše záloh se používá Dan vypočtena viz řádek 57 Dpfo a nebo daň po uplatnění slev viz Radek 71 dpfo.
    Mám daň na hranici nad 30000 v řádku 57. V ruznych podkladech i na internetu je to uvedeno pokaždé jinak.
    Díky za rychlou odpověď.
    S pozdravem
    Milan Kačírek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *